Pověst ženská.

Znáš sklo, jaká spojena s ním křehkost?

Malá příhoda jej podrtí.

Znáš květ stromů? skrovná větrů lehkost

Setřese ho, jak s ním zavrtí.

Znáš i květu barvy? Jaká skvělost!

Pohltí ji s hůry papršlek.

Oslavu znáš? Vyvedla ji smělost,

Zatemní ji závistníků vztek.

Tak i lehce pověst ženská hyne,

Když se jí tkne zlosyn utrhač:

Její činy nejsou v ničemž vinné.

Děvo, co je začít? Bol svůj tlač!

Jak se vyhnout lstnému zákeřníku?

Kterak pokradnému paliči?

Kletba věčná budiž bezbožníku,

Blaženého světa lupiči!