Povětří.

Den jest krásný, slunce svítí –

Počíná se k dešti míti,

Mračejí se oblaka,

Zastrašují člověka.

V chvílce se lijavec valí,

Utíkají velcý, malí,

Prázdné jsou tu ulice,

Strouhy, toky velice

K podivu se vylévají,

A šustění vydávají,

Ze všech stran k utíkání

Nutí hřmot a blýskání.

Nepřestává to bouření,

Tmavých mračen se shánění,

Není žádné naděje,

Pořád se stejně děje.

Blýská, hřmí, lije se stále,

Však hle! – nyní nenadále

Počne větříček víti,

Pomijí hromobití.