Povzbuzení.

Hluč a šum jen, slavné Labe,

Spusti proudy do hřmotu,

Však se lecos k tobě hrabe,

Ty nic nedbej na psotu.

Trochu květnatého smetí

Tokem svým-li odplavíš,

Přestane-li ptáče pěti,

Že ty hřmotněj vlasť slavíš,

Rozbije-li z prken boudu

Vlna tvoje zpěněná,

Nepolaje tvému proudu

Duše vlasti věněná.

Tebou, Labe, duch se jaří,

Božské pije nadšení,

Že se čin za činem daří

K vlasti drahé vzkříšení.

Až však dcera i syn vlasti

Přijdou ve tvůj okolek,

Zvukem českým žal i slasti

Sdělujíce vespolek,

Proměň, Labe, pak šumání

A jek svého vlnění

V líbezné prozpěvování

Bohu k díku činění.

K díku činění, že štěstí

Otčině se dostalo,

Právo domova že kvésti

Také Čechům počalo.