Povzbuzení.

Když’s narodil se, jeden z těch,

jimž usmálo se štěstí vstříc,

pak, co je mžik a s co je dech

pij zdráv a zejtra zejtřkem nech

a nechtěj víc!

A jestli pad’ ti jiný soud

a hořké zejtra, hořké dnes

ti článkem jenom jedněch pout, –

když nemůžeš je roztrhnout,

pak tich’ je nes.

A vše-li vůkol tebe led

a v očích družných vidíš klam, –

v svém srdci mír a k nebi hled,

co tepla v tobě, vrať jim zpět

a dál jdi sám.

A poctivý’s-li dělník byl,

pak silným v boji buď si též

a pravdě slouže ze všech sil,

byť celý svět ji za lež mnil,

– ty řekni: „Lžeš!“

A jsi tu poutník jenom v den

a den má svit a stín a mrak,

a znikne smích a znikne sten; –

a nestyď se, žes unaven

a umři pak.