POVZDECH.

By Zdeněk Knittl

To, milý bože, věru rád bych znal,

jak se to asi na tom světě děje,

že, nad čím někdo, dítě, zaplakal,

muž, často později se tomu směje.

A naopak zas věděl bych tak rád,

čím je to, – otázka mi hlavou letí, –

že zapláčeme si, a častokrát,

nad čím jsme kdysi smávali se, děti!