Povzlet.

By Eliška Krásnohorská

Ku blankytu povznáším zrak –

tam, tam jsou lásky zřídla;

a duše se mi šíří tak,

jak by jí rostla křídla.

Pod křídla ta bych s blahostí

objala celé nebe

a životem i věčností

bych oblétala tebe.