Požár.

Žár hranice vzplál tam na břehu Rýna,

že nebes tvář se krví rděla v dáli,

a čeští páni, u ohně co stáli,

jim studem zažehla se líce siná.

A pálí dál je, v prsa jim se vtíná,

a pálil je, když k domovu se hnali,

zde požár vznítil, který dosud pálí

a v krvi Čecha nikdy neshasíná.

Vlast celá dosud požárem tím plane,

ten oheň boží vepsán v Čecha líce

a žhavým písmem hlásat neustane:

Že nad tiary, korun hrozby více

jest český vzdor, jenž smrti muka snáší

a mrtev již – i mrtev vrahy straší.