Pozdní

By Otokar Fischer

Zatmívání neodvratné

do zlata svůj spár než zatne,

prodlévej a neuhýbej,

líbej čelo, v ústa líbej,

do vlasů a na oko!

Jak se večer k vodě chýlí,

oddechovat nech mě chvíli

bez hnutí a hluboko,

pokud světlo jarem zlátne,

proudící a nenávratné!