POZDRAV J. V. SLÁDKOVI KE DNI 27. ŘÍJNA 1905

Buď zdráv na prahu šedesátky,

můj dobrý druhu rozmilý!

Nechť život zdá se bouřný, krátký,

co můžem čísti mezi řádky,

jest více, než jsme tušili!

Nechť třeba sebetěžší byly

ty různé rány Osudu,

nechť dopadaly – Tys měl síly

být nad ně větším u mohyly

a přímý, prost všech záludů.

A dotíraly těžce na Tě

a chtěly pot a srdce krev,

tys v tichém pěvce majestátě

jim čelil, z číše vrchovatě

co řinul se Tvůj smírný zpěv.

Zpěv o vlasti, zpěv o tvém lidu,

jak robotí se u pluhu,

zpěv mužně silný a pln klidu,

zpěv, který poznal trud a bídu,

vždy ukazoval – na duhu.

Ta teď se klene nad Tvým dílem

tak jako nad Tvým životem,

laur nejkrasší, jenž pěvce cílem,

v Tvém úsměvu se kmitá milém,

v Tvé síle k všemu, v lásce k všem.

Tak žít a zpívat – všem a sobě,

nelepší za vše odměna!

Ta lauru sněť dnes dána Tobě,

jak dnes v i příštích věků době

věř, stejně bude zelená.