Pozdrav.

Jako jara tucha

dotkni se tě zlehýnka

pozdrav mého ducha,

tichá moje vzpomínka!

Prostý z lidu muži,

ať jsi oral dnes nebo tkal,

rád bych plnou růži

na tvůj pluh neb stav ti dal.

Dívko, se skřivánkem

která zpíváš z rána hned,

mih’ bych se tvým spánkem,

zář tam hodil, lásky vznět.

Dítě u chat prahu,

vlásky tvé bych pohladil,

příští žití dráhu

v parnu tobě ochladil.

Starče poloslepý,

podél cesty žebráku,

stkáti tobě lepý

chtěl bych v snách svět zázraků.

Všem bych v pozdrav svoji

duši, srdce skytnul rád...

Kdo však o to stojí,

já jsem zapomněl se ptát.