Pozemské štěstí, vnadidlo

Pozemské štěstí, vnadidlo

to duší zištných, malých,

nabízí vždy jen květy nám,

však málo plodů zralých.

Květ jeho zlatem vroubený,

démanty posázený,

nám dává místo koruny

jen hračku prostou ceny.

Květ jeho jako příšera

před světlem neobstojí,

na nezávislosť vznešenou

útoky marné strojí,

a mnohý neprodajný duch

jej s úsměvem zamítá

a za životem bouřlivým

radostnou věčnosť vítá.