POZOR.

Já poutník uprášený

jsem zbloudil v panský dům:

v hedbáví vzácné ženy

velely klávesům.

Salonů skvostné síně,

palmy a koberce,

a při šumivém víně

zří panstvo na herce.

A klávesy tam hrály

a dámy zpívaly

a zářným okem z dáli

se na mne dívaly.

Však já jsem poutník prostý,

mám uprášený šat –

já opustil jsem skvosty,

já svobodu mám rád!

Dál krásou světa spěchám,

jdu lesy, luhy sám,

a všude pohled nechám,

však srdce nenechám!