Pozor.

Hoj, pozor, Slováci,

na maďarskou kličku,

nenechte se vodiť

vrahem přes lavičku!

Znáť Maďar přemlouvať

širokými ústy,

z ráje nitranského

svede vás do pusty.

Místo mostu přes Váh

položí jen latu,

abyste upadli

vln těch do záchvatu.

Vedle vaší laty

mlatku si upraví,

aby viděl, kam vás

ta voda uplaví.

Jestli zavzdechnete

po tom kraji vašem,

hodí po vás zrádně

širokým palašem.

Jestli zapláčete

od samé lítosti,

fokoš po vás hodí

rozjeděnou zlostí.

Tím těžkým fokošem

srdce vám rozdrví,

a to místo zpěvu

zalije se krví.

A děti siroty

od jary do jary

budou v pláči robiť

útloučké fujary.

Budou na ně hráti:

„Zle je s námi, zle je,

což budou Slováci

věčně bez nadějě?“

Hoj, pozor Slováci,

na maďarskou kličku,

nenechte se vodiť

vrahem přes lavičku!