Práce.

Jsme jak to pole, které rolník oře

a jemuž svěřil nadějí svých sémě.

Budoucnost jeho tají zde ta země,

zdar díla nebo sklamání a hoře.

On srdcem čist jsa, tiché u pokoře

své práce vědom, k bohu zvedá témě,

a ví, nechť setba spí teď v hrobě temně,

přec vzejde jí pak vzrůstu blahá zoře.

A to zde moudrost celého je žití,

k níž každá snaha zas se vrací blaze:

jen práce může setbou tvojí býti!

Bez ptaní ať se k dílu ruka vloží,

toť povinnost tvá. A tvé čisté snaze

dát zdaru, to zas povinnost je boží.