PRÁCI ČEST!

By Xaver Dvořák

Práce píseň zpívám:

„Práci budiž čest!“

s přírodou v ní splývám,

slyšíš ruch se nést?

Kamkoli jen kročíš,

obrátíš svůj zrak,

jako v dílně zočíš

pohyb, práce znak.

Jak to z půdy raší,

strom je samý puk,

na té zemi naší

jak by na sta ruk!

Jak by jedna druhé

spěla na pomoc

a to v kázni tuhé,

ať je den či noc!

Stejně zapjati my

vesmírný v ten kruh,

jařmo práce s nimi

nesem jejich druh!

A nám kletbou není,

požehnáním je,

v chleba se nám mění,

obveseluje.

Ba, nám není třebí

„svátku práce“ snad,

bylo nejlépe by

„prací“ čest jí vzdát!

A té nejvíc z všeho,

která „pro Vlast“ je,

srdce z horoucného,

jež ji miluje.

Plijem v dlaň, jež v póse

hrdin béře plat,

jížto zachtělo se

zasimulovat!

Za ni není platu,

dá se ze srdce;

za to na odplatu,

„čest jí“ nejvíce!