PRACUJÍCÍ MÍR

Tiché jsou pokojné dny

pracujícího míru.

Jeden jak druhý, je tesař tesající,

jeden jak druhý, je zedník na podezdívce,

jako nádeník pod tíhou poklesající.

Jeden jak druhý následuje tak důsledný:

nachází ztracenou víru.

Nad městem do mlh dýmá

rukama pracujícíma,

dmuchavkou Dělník tisíce ztajených sil,

z továren, dílen a domů,

jeho dech v sazích se zavěsil

do zakrnělých stromů.

Do nedohledna v kraji

zemí celou už lidé naslouchají

řeči práce: než bojovat,

tíže bude nám budovat,

ruce odvykají.

Země, když míru je dílnou,

miliony lidstva

mohou jen prací najíti

bratrské soužití,

lásku k životu silnou.

Vybojovat je slavné,

vybudovat však těžší,

železnou vůlí a nejsladší láskou,

jednomyslně než spojíš síly

po dnech, v nichž smyslů sta hřeší.