Praha, Bratislava, Rusa, Varna.

Praha, Bratislava, Rusa, Varna.

Stokrát myšlenka mi vzletí marna,

lítost, radost, úzkost, naděje.

Stokrát ptám se: V tomto okamžiku

co as děláš v kupé, na parníku –

stokrát dálka se mi vysměje.

Dni jsou dlouhé, mysl škube sebou:

co je s Tebou, drahá, co je s Tebou,

slepým vězněm potácím se tmou,

čekám jen, až světlo zas mi vrátíš,

s bázní, zda svou radost neutratíš

v strastech, jež má osud pro chudou.

Dni jsou dlouhé, noci bouřek plny,

přízrak vstává z rozbouřené vlny,

a já vím jen, že mám o tě strach...

Kéž Tvůj lístek, holoubek z Tvé dlaně,

nese vzkaz, že pluješ požehnaně,

sladká bárko má, tam na vlnách!