Ó Praho!

Smím růží východní ti věnčit skráň, ó Praho?

vzdát cizí písní tobě lásky daň, ó Praho?

Hle, s bázní růže, mám jich plný klín,

juž beru slzou porosené v dlaň, ó Praho!

Ty velká minulostí, v budoucnosť

ční větší zlatý trůn tvůj, vstup juž naň, ó Praho!

Až k obzoru se rozvlň nádherná,

dům tlačiž dům, věž k věži, na báň báň, ó Praho!

Svých darů krajem rozsyp ovoce,

když venkov spěje k tobě, plachá laň, ó Praho!

Ty velké, zlaté město Karlovo,

zas městem Žižky železným se staň, ó Praho!

Sviť Slovanstvu a šlehej v Evropu,

jak maják nad cizoty vlny plaň, ó Praho!

Vždy věrná sobě, žehnej dětem svým,

a pouze bohům otců svých se klaň, ó Praho!

Však nezapomeň nikdy tasit meč,

vždyť žije ta, s níž Trut zápolil, saň, ó Praho!