pralesem

strašlivá síla zrodu i zániku

pod střechou souvislých korun

schůdná tu není a svoji kroniku

zapsala do pňů jak do run,

do pňů, jež padly na lože z plavuní,

otcové na pradědy –

poutníče, hmyze, jenž mizíš do vůní

cestou, jež s tvými sledy

sotva se brání zelené obrodě

či rozkladu v proudech a pádech –

přijdeš-li v bezmocnosti a chudobě,

zkrušen mrazením v zádech,

až tam, kde hvozd zeje vyvražděn

šílenstvím tvého rodu,

průtrží granátů oholen,

střesením ohňových plodů –

nezpychni silou nade vše strašlivou,

zardi se malostí zlého.

je v lidském dravci. a velikostí tvou

ubránit bezbranného.