Přání a srdce.

Ach, ta moje přání

jako bouře v běhu,

jako dálné moře

bez hráze a břehu;

a to srdce moje

jako vlaštovice,

nemůž’ v dětské ráje

přes to moře více.

Vzpíná křídla, vzlétá,

běda! – schází síla;

bouře zastihla je,

peruť přelomila;

z veliké bolesti,

nemůže se vznésti,

z velikého hoře

v divé padá moře.