Přání.

By Eliška Krásnohorská

Škoda tebe, noci krásná,

že tě nelze obejmouti,

že tě nelze, smírná, spasná!

k mdlému srdci přivinouti.

Kéž tě mohu prodloužiti

obětími věčnými,

kéž ti mohu nahraditi

zašlé hvězdy slzími.

Tys v mých citů bojování

jediná v mou duši zřela,

tys svým dechem vroucná přání

k nebes trůnu povznášela.

Jasné světy jevíš, dálné, –

odlesk to mých drahých snů!

kryj je v ranní mlze kalné,

kryj je zrakům hrdých dnů.