PŘÁNÍ.

By Karel Sabina

Ó bych moh’ co volné ptáče

Jara svobodně požívat!

Povětřím bych se proháněl,

Blaho mé by bylo: zpívat!

K větvi bych od větve lítal,

Zpěvem každé kvítko vítal.

V stínu háje, kde pocestník

Umdlený by odpočíval,

Nade ním bych poletaje

Píseň o domovu zpíval;

O dětinských časech blahých,

O příbuzných srdci drahých.

Mladé lásce bych se zjeviv

Tajné city v srdci budil;

Zoufalce bych potěšoval,

Želů vzdechy zpěvem pudil;

Na hrobech k smutnému lkání

Pěl bych písně o shledání.