PŘÁNÍ

By Jaroslav Vrchlický

Kdybych moh své žití

v píseň proměniti,

a tu v každé době

zpívat jenom Tobě!

Kdyby moje city

mohly býti květy

do kytice svity,

pod nohy Ti vsety.

Kdyby moje slova

mohla zníti hudbou,

znící vždy a znova

žití Tvého sudbou!

Kdyby moje snahy

v úsměvy se slily,

by jak perly drahy

Tebe zaplavily!

Kdyby moje touhy

vzlétly jako ptáci,

jenž se na obzoru

do daleka ztrácí.

Letěly by k Tobě,

nic se nezalekly,

a má všecka přání

v ouško by Ti řekly!