PRAPORY. ((1918.))

Tak rouhal jsem se kdysi vám,

jak láska jen se rouhá;

a teď se v slzách rozplývám:

Byla to zkouška pouhá.

Je zase bílá vaše běl,

slz koupel byla vřelá!

A, jak by v krev ji namáčel,

zas červeň zahořela.

Teď teprv v ryzí barvě své

a hrdy ve volném kraji

prapory bíločervené

se štítů našich ať vlají. –