Přátelství duší

By František Gellner

Toužil jsem na své cestě osamělé

po duši něžné, upřímné a vřelé.

Můj sen se v tobě ztělesnění dožil.

Své srdce jsem ti v tvrdé ruce vložil.

Nejdřív’s je líbal, pak jsi na ně plival,

za rok a za den při vzpomínce zíval. –

Pro nový žal mám srdce málo smělé.

Má touha mře na cestě osamělé.