Pravá vlast.

By Jaroslav Vrchlický

Ty hvozdy, lesy, role, řeky, nivy,

vzduch nade vším a kolem slunce v stínech,

to ještě není vlast – ta pouze v synech,

již láskou k ní jen konat mohou divy.

Zem jiným klas, hvozd jinému dá dříví,

ba stejně plodů dost mít bude v klínech

i pro cizince; vlast je pouze v činech

svých dětí, pokud chtějí býti živy.

Na Baltu posud staré buky šumí,

kde svatyň Svantovíta, staré dumy.

Klas roste, dýchá květ a ptáče zpívá.

Tlí v mrtvých knihách zkazky minulosti,

tlí v starých hrobech svaté dědů kosti –

Vlast jest jen v krvi živých synů živa!