PRAVDA. (V.)

Ze vřavy trhu v části města tišší

šla jejich pouť. Tam stavil nohou spěch

dóm velebný, jenž z chumle všedních střech

jak olbřím strměl ku hvězdnaté výši.

Níž v oknech špičatých svit pestrých skel

o pozdní pobožnosti vyprávěl

a z nitra zněl i temný hymnus lidu.

Leč nad okny ve svatodumném klidu

hloub jímaje do lunných svitů rost

tlum pilířů a fiál nebetyčných

i smělých oblouků a kružeb sličných,

jak báchorkový zkamenělý hvozd,

jenž v úchvatný zjev chmurné nádhery

své zdobné liany a větve splétal;

v nich míhaly se šklebné příšery

a květů křížových sad lepý zkvétal

tam, ku hvězdám kde tíhnul mocný štít.

Chceš dovnitř vstoupit? Nech nás mimo jít!