PRAZE.

Ó Praho, Praho! Máš tolik temen,

a tvoříš jednu svatou hlavu;

a tolik z tebe vyšlo semen

pro čistou kmene jednoho slávu!

Ó Praho, Praho! Tvoje věže

a hory tvé mi vodí zdání,

že jakýs mocný duch tě střeže

při odvěkém tvém bojování.

Při smrtelném tom svatém boji

za lidstva mír a za svobodu,

jenž ubil stokrát líci tvoji,

a zhubil půli tvého rodu! –

Vydána byla’s v ruce kata

a pokořena jeho zbraní;

s tvé hlavy zlatá krůna vzata

a trnová ti dána za ni.

Koruna z trní! – Lásko boží! –

V tvé krve toku odstaletém

ožilo suché, ostré hloží,

a pokrylo se jarým květem!

Buď žehnána, ty hlavo svatá!

S novým ti dnem boj nový kyne –

ó zůstaň jedním čelem spjata,

a tvoje sláva nezahyne! –