PRAŽSKÉ NOCI!

By Jaroslav Vrchlický

Hluboká noc, tichá, jasná

jara strmém na vrcholu,

světly a v nich stínem krásná,

plná rozkoše i bolu.

Tramwaye pode mnou letí.

Šíjí, tváří silhouetty

sklánějí se ku objetí,

mizí, splynou... zář i květy.

Já zde vztýčen nade všemi.

Lásky dost je na té zemi.

Co jen šeptá hukot jezu?

Cítím sladkou vůni bezu.