Před bojem.

By Matěj Havelka

Již jsme do pole vytáhli,

Již je slyšet polnici;

Kostky hodil osud náhlý

Na krvavou pranici.

S nepřítelem jsme se našli,

Jakbychom se hledali:

Má milenko! vzpomínáš-li,

Ani oko nezkali.

Jen když láska tvá nechladne,

Nic se duch můj neleká;

Bystrost šavlice mé pádné

Vítězně mne vyseká.

Stojíme jak pevné věže

Odhodlaní k odporu,

Sama ruka Boží střeže

Osud našich práporů.

Boží ruka ostříhala

Císaře nám od smrti:

Ona mu též požehnala,

Že cizáky podrtí.