Před mým oknem

Před mým oknem černí ptáci,

oblétáte, krákoráte,

perutěmi zamáváte,

tak – a ještě jedenkráte,

tmaví ptáci, lhaví zrádci,

jimiž do duše se vrací

vše, co v obraznosti vzňaté

povzlétlo a zpět se kácí,

vše, co z touhy rozevláté

sraženo se zapotácí,

vše, co dusí, vše, co mate,

vše, co na svědomí máte;

zrádci snů mých, dnů a prací,

černí ptáci, černí ptáci...