PŘED ODJEZDEM.

By Vladimír Frída

Zas tedy po létech se vrátit v ony kraje,

kde mluví vše, i dech, jenž obilím si hraje,

i vírný ptačí smích kdes ve větvích.

Zas znovu snažit se vše dávné luštit taje,

je z duše vyrvat jako zrno z lích.

Zas jistě srdce mrtvá struna zachvěje se,

leč ne již tak, jak v dovádivém mládí plese.

Ne míti odvahu zas znovu chtít,

ne, že se vejít v kraje ty dnes noha třese,

jen k tomu sílu mít: zrak otevřít.