PŘED SPÁNKEM

Když se chystáš usnout,

polozavřenýma očima

vidíš jak přivřenými dvířky

neznámou končinu,

jakoby zrcadlenou křišťálem vody.

Duchovní slunce

jako zářivě zrající plod

na neviditelné větvi vesmírného stromu

kane světelnou vůni.

Podivné rostliny vzněcují barvy v svítilnách svých květů,

kolébají se neurčitelným vánkem,

zvučí jak hudební nástroje.

Tušíš tajemnou bytost blížit se k tvému lůžku.

Ty již spíš.

Jenom tvůj duch se vzdálil

do neznámé končiny