PŘED ÚSVITEM.

Ještě dlaň Noci zlý, krvavý sen

v slzami zardělé tlačí nám oči,

kohout však pěje! – Nuž, přec bude den,

v zlatý vůz dojista slunný bůh vkročí!

Se zlatým zápřahem z růžových vrat

vyjede s ohnivou pochodní vzňatou –

a potom paprsek z nebeských lad

nad mojí rodnou též zaplane chatou!

Díš, že ji zastíní sousedův dům

vysokou střechou a pyšnými štíty?

Že bych měl zbohatlým násilníkům

prodat svůj stateček pod lipou skrytý?

Kdož mi tak radí, to zrádný je had –

ze svého do smrti neuhnu patou!

Dovede slunka zář rozzelenat

otcovský lán před mou poctivou chatou!