PŘED ZIMOU

Chmúrné nebe – smutná země,

i to slunce v mlhách dříme,

pověz, kterak, stará matko,

před zimou se opatříme?

Hle, tu naše chatka stará,

jak se tiskne pod topoly!

Jak v tvou náruč hlava moje,

když mne mladé srdce bolí.

A když na ni sníh napadne,

jak na tvoje padl vlasy,

hoj, což budem vzpomínati

na minulé, dávné časy.

Snad v herbáři tvé paměti

mnohý prázdný lístek ještě,

když v roklinách větry vají,

když na okna bijí deště.

Což to sladko, což to milo,

když to bouří nocí temnou;

jen když oheň v kamnech praská,

jen když ty jsi, matko, se mnou.