PŘEDJAŘÍ

Na stráních, pláních dosud sníh,

však věčné jaro v očích mých –

Hle, ženo, záhon lilií

se před mým oknem rozvíjí.

Z nich utkám hvězdnou kytici,

v tvůj klín ji skanu zářící.

A z kmentu roucho obléknem’,

z myrt šperků rozsviť diadem,

bych u tvých nohou okouzlen

snil ve snu vesny vonný sen.