PŘEDTUCHA JESENĚ.

By Julius Brabec

Červánků v dálkách vybled nach, hvězd opál hoří v modrých tmách,

Jeseň jak černý anděl hříchu nad krajem pluje v mrákotách...

Krvavých růží poupě touží všecky své vůně vyvonět,

pták teskně tíká, vichor kvílí, mdlou hlavu sklání aster květ;

Mrazivá noc! – Nesměrné touhy do srdcí vlévá luny svit,

chce duše jitru rosou býti, květ křísit, poupě oživit,

na křídlech písní k slunci vzlétnout a s hvězdným mírem klesat v hloub,

v pramenů rythmech touhou zmdlívat a s vůněmi se rozplynout...

Červánků v dálkách vybled nach, hvězd opál hoří v modrých tmách,

Jeseň jak černý anděl hříchu nad krajem pluje v mrákotách...