Předtucha jeseně.

Po nebi se mraky ženou,

marně slunce hledá zrak,

pod oblohou zachmuřenou

papírový lítá drak,

vítr fouká se strniska –

jeseň už je blízka!

Na kostelní staré věži

vlaštovek se sletl sněm,

odtud rychlý posel běží,

zprávu nese družkám všem,

sousední jež hostí víska:

jeseň už je blízka!

Známé lesy v závoj halí

šedá mlha často již

a ta mha též zrak můj kalí,

v duši tesknou padá tíž,

divně se mi hrdlo stiská –

Jeseň už je blízká.