PŘEDTUCHA.

Já šel jsem kolem puklých vrat

a slyšel kohos’ umírat.

Já slyšel povědomý hlas,

jak do noci se za mnou třás’.

Já odešel a pocity

v mé duši byly zaryty.

A vidím stuhou mrtvolu

ve svící žlutém plapolu.

A zpívat tiše rituál

a píseň, kterou někdo hrál.

Už dávno tomu, dojmy ty

však v duši mojí zaryty.

A vím až budu umírat,

zas půjdu kolem oněch vrat.