Přelétaví ptáci.

O ptáci, leťte v širý svět

a najděte si kraje,

kde není konec máje,

kde nepomíjí nikdy květ,

kde není bouří, stesků,

ni mraků na nebesku.

O leťte, leťte v širou dál,

než chladné, bílé sněhy

přikryjí hájů něhy,

než mrazu žhoucí pal

ty vlny, jež se pění,

v kry ledné, mrtvé změní!

O ptáci, vy mně obrazem

se zdáte duše býti,

neb ona v jaře cítí

a v zimě prchá před mrazem,

kde sklenuty jsou luhy

obloukem míru – duhy.

Leč v kraje ty, kde lásky dech

a radosť vane pouhá,

jest cesta příliš dlouhá,

a z lidí vždy je více těch,

jenž, dříve než je zřeli,

své oči uzavřeli...

O ptáci, leťte v širý svět

a najděte si kraje,

kde není konec máje,

kde nepomíjí nikdy květ,

kde v nitru láska věčná

jest píseň nekonečná!