Přelka.

Vlásky snědé,

Líce bledé

Dívka má;

A tam přede

Niti šedé,

Mutně lká.

Smutek nosí,

Místo rosy

Slzičky

Kvítí rosí,

O klid prosí

Sudičky.

Tvrdí ale,

Příst že dále

Nelze jí;

By, ždá stále,

Vlákno zralé

Přestřihly.

Jilmy chvějí:

Hoch že její

V bitvě sní.

V obličeji

Barvy se jí

Střídají.

K jilmu sedne,

K nebi vzhlédne –

Víčka mne;

Tvář jí bledne –

Krev již ledne –

Kácí se! –