Přelud.

By Julius Alois Koráb

Rád bych tvé struny zas rozechvěl

mlčící, smutkem dnů stišené,

souzvuku jemný písně dávno slyšené!

Dávno, v době snění, vášnivém předtuch hýření

slyšené intimní písně mé touhy –

Přelude pouhý! Bez úkoje hledám tě, marně...

K pohřbům odříkání bolným melodie sladké tvé víření

srdci ždám vroucně, zpěve blahého Smíření,

z duše své hlubin tě volám – marně! kdes dřímáš tich,

ozvěny prázdné smích posupný zní mi z nich –

slyšené intimní písně mé touhy –

Přelude pouhý! Bez úkoje hledám tě, marně...