Preludium.

S úsměvem na rtech všichni v život jdeme,

nadějí tisíc každý v srdci mladém.

Však potom zvolna ruku k srdci kladem

a čelo bledé zamrazí nás chladem,

když ničeho tu z toho nenajdeme.

Když vysílen a těžce ztýrán každý

tím krutým bojem, který žitím zveme,

jen stěží míjí propast samovraždy

a procítí tu stokrát muka hrozná

té děsné pravdy, jež nás všecky drtí,

když v pláči pozná,

že život je jen preludiem k smrti.