Přemožená žádost pomsty.

Frycek malý trhal kvítí

chtěje z něho vínek víti,

v tom jej pichla včelička

do pravého malíčka.

On tu polekav se skočí,

slzy vytíraje s očí,

v patách za ní harcuje,

všecko zlé jí slibuje.

„Počkej včelko! nemáš více

z květin zbírat sladké píce.

Dostiť mám tvé krutosti;

umřeš bezvší lítosti.“

K tomu štěstí na otcova

ještě sobě vzpoměl slova:

„Neheský bys Frycek byl,

kdybys za zlé zlým se mstil.“

Hned se tedy pozastavil,

včelce pardon dal a pravil:

„Líp jest heským Fryckem být,

nežli včelce život vzýt.“