PŘES NENÁVISTI.

Dny kalné přijati jak přišly,

a zkrásnit si je sám.

S bolestmi, které neodešly,

oddat se tichým hrám.

Od vody, která hnije,

k pohorským jezerům odtáhnout.

Ať vítr ve tvář bije,

v dálku zrak zabodnout.

Kráčet kol propasti a založit své ruce

a klidně dolů zřít,

po kamení, jež nohy zraní prudce,

dnem, nocí jít.

Hlasům, jež z dálky zavolaly,

oddaně uvěřit.

K ohňům, jež znamení nám daly,

tmou zaměřit.

Být orlem silným, odvážným.

Potlačit sentimentální vzdech.

Přes nenávisti hustý dým

nésti se na křídlech.