PRESIDENTU T. G. MASARYKOVI.

A já jsem myslil, že máš srdce chladné!

že’s rozum jen a ostrý jeho břit

jen pitvá vše a na vzlet lehá, cit,

jak šedé jíní na květy když padne.

Dnes vím: tys plál jak srdce u nás žádné

horoucí láskou pro vlast svůj i lid;

proň svobody jsi toužil urvat svit,

proň strádal, trpěl, tvořil v noc i za dne.

Leč víc, v své lásky výhni ukul’s meče,

nadch otců duchem ty, kdož táhli v seče,

lsti diplomatů strhal’s plné bravur,

led cizot lámal – stvořil český stát!

Tvůj plesá lid, a svět tě staví v řad,

kde Washington ční, Mazzini a Cavour.