Přestaňte housti na chvíli,
By Gustav Dörfl
Přestaňte housti na chvíli,
vy ruce staré, umdlené –
až přejdu – tu je krejcárek –
až přejdu – ale dříve ne.
Já nechci, slepý stařečku,
za skrovný peníz odměny –
ó bože můj, už letí sem – –
ne, nikdy, zjeve vznešený.
A teď mne béře za ruku,
teď líbá bledé tváře mi –
ó stařečku – tu krejcárek,
a ustaň svými houslemi.