Přestaňte housti na chvíli,

By Gustav Dörfl

Přestaňte housti na chvíli,

vy ruce staré, umdlené –

až přejdu – tu je krejcárek –

až přejdu – ale dříve ne.

Já nechci, slepý stařečku,

za skrovný peníz odměny –

ó bože můj, už letí sem – –

ne, nikdy, zjeve vznešený.

A teď mne béře za ruku,

teď líbá bledé tváře mi –

ó stařečku – tu krejcárek,

a ustaň svými houslemi.