PREVEZ, PREVEZ...

„Prevez, prevez, prevozníčku“ – zpívala jsi mi,

rety mé se tiše chvěly v rytmu se Tvými. –

Slunce v dálce zapadalo, vítr listím třás'; –

převozníček, moje milá, nepřeveze nás...

Převez' by nás, děti zlaté, v dálku za sítí,

ale noc je temná, pustá – měsíc nesvítí;

převez' by nás na druhý břeh v tichou samotu,

ale prý tam stejně teskno, stejná bída, jako tu...