Při česání chmele.

Přišla chvíle – česat chmel –

chmelař nyní je vesel,

chmele dost – pěkně vzrosť,

jaký to vzácný host!

Jestli bude platit hezky,

zapomeneme na stesky,

až peněz, jak želez

shrábneme za chmel.

Za ten zlatý chmel!

Chmelnice ta sice

dá roboty nejvíce:

orání, kopání,

tyčení a vázání,

stahování, česání.

tu práci však splácí

hojně zlatý chmel.

Tak, hoši, s rozkoší

přisedněte ke koši;

z chmelinky hlávčinky

česte, dívčinky

kde jste kdo, i staré babky

česejte a nechte křapky,

jen čistě a hbitě

ať přibývá chmel –

v koši zlatý chmel!

Piva džbán bude dán,

až bude chmel očesán

koláče, roháče

pro pomáhače –

tatíci pěnící

budou prázdnit sklenici –

dívky zase do kola

skočná hudba zavolá.

Nuž česejte chmel,

ten náš zlatý chmel!