Při četbě Nietzschea.

By Bohuslav Květ

Hodina udeřila... půjdeme spat!

Ty nechceš jít, duše má, ještě spat?

Bláhová! Ty čekáš, že nová proroctví

zkažený vzduch náš ještě pročistí?

Marné je, marné tvé čekání!

Ba nová hořkost ti spíše roztrpčí zítřky,

až poznáš, že vyschly studně juž,

z nichž toužila jsi pít...

Věř: nová proroctví, toť nová maska jen,

jíž posér obratný svou smutnou zakrývá si tvář!